Syndrom patní ostruhy

 

Plantární fasciitida (syndrom patní ostruhy)

 

 

 

                                         

 

 

 

Existuje celá řada patologických stavů objevujících se v oblasti paty. Tyto stavy mohou výrazně narušovat

kvalitu života. Bolest v oblasti paty může být způsobena samotným syndromem patní ostruhy, neurologickou

příčinou, systémovou artritidou nebo úrazovým mechanismem. Údajně nejčastější příčinou bolestí v oblasti

spodní části paty u dospělých je plantární fasciitida, též nazývaná

jako syndrom patní ostruhy nebo plantární fascióza. Plantární fasciitida ovlivňuje jednotlivce bez ohledu

na pohlaví, věk, etnický původ nebo úroveň aktivity. Výskyt vrcholí v průměru ve věku mezi 40 až 60

lety, může se však objevit i v mladším věku, především u běžců.

 

 

Příčina vzniku onemocnění


Plantární fascie (aponeuróza) je silný pruh vazivové tkáně, který začíná na vnitřním výběžku patní kosti,

v pěti snopcích se rozbíhá ke všem pěti prstům a formuje podélnou nožní klenbu. Má klíčovou funkci při běhu

a chůzi, poskytuje podporu podélné klenbě a tlumí nárazy.

 

 

                                                            

 

 

Příčina vzniku onemocnění je málo chápána a je známa přibližně v 85 procentech případů. Může být

spojována s artritidami, se špatnou biomechanikou dolní končetiny a s přetížením. Někteří autoři popisují,

že místem vznikajících abnormalit je obvykle začátek plantární fascie na hrbolu patní kosti. Při došlápnutí,

kdy se noha dostává do pronace a everze (chodidlo se vychyluje směrem dovnitř), se plantární fascie napíná.

Tento pohyb je v malé míře přirozený, ovšem v případě nadměrného vychýlení je plantární fascie

přetěžována. Při mikrotraumatizující zátěži může napínání fascie vést k dráždění úponu. Jedná se pak

o formu traumatické entezopatie (patologické změny při úponech šlach s vazů). Zánět s iritací periostu může

zapříčinit novotvorbu kosti a vznik ostruhy kosti patní.

 

 

Rizikové faktory


Příčina vzniku plantární fasciitidy je obecně špatně chápána a je multifaktoriální. Mnohé studie však uvádějí

jako hlavní faktor mechanické přetížení. Limitované údaje z kazuistických studií označily za rizikové faktory

obezitu, profese vyžadující dlouhodobé stání, tvar nožní klenby, nadměrnou pronaci nohou (vychýlení

chodidla směrem dovnitř), sníženou dorzální flexi hlezenního kloubu (ohyb kotníku směrem za hřbetem nohy)

a rozdílnou délku dolních končetin. Vzhledem k vysoké incidenci onemocnění mezi běžci se vznik plantární

fasciitidy předpokládá na základě opakovaných mikrotraumat. U běžců se mezi rizikové faktory řadí

nadměrné běhání nebo náhlé prodloužení běžecké trati, nevhodné běžecké boty, běhání na pevných površích,

pes cavus (vysoké klenutí nohy) nebo zkrácení Achillovy šlachy. Evidence většiny faktorů je však limitována

nebo zcela chybí.

 

 

Symptomatologie a klinický průběh


Pacienti zpravidla udávají postupný začátek bolesti v oblasti spodní části paty, která se obvykle objevuje

s prvními kroky v dopoledních hodinách nebo po určité době nečinnosti. Bolest se také může objevit

po dlouhém stání a někdy bývá doprovázena ztuhlostí. Pacienti mohou popisovat kulhání se snahou neopřít

patu o zem. Bolest má tendenci zmenšit se s postupně zvyšující se aktivitou, ale při prodlouženém trvání

přetěžování se bolest ke konci dne zvyšuje. Pacienti mohou udávat, že před nástupem jejich příznaků zvýšili

množství nebo intenzitu jejich pravidelné chůze nebo běžeckého režimu, změnili obuv nebo vykonávali tyto

činnosti na jiném povrchu. Může být přítomna omezená dorzální flexe v hlezenním kloubu (ohyb kotníku

směrem za hřbetem nohy) z důvodu zvýšené napjatosti Achillovy šlachy. Ostatní příčiny bolestivosti v oblasti

spodní paty jsou obvykle odlišitelné pomocí anamnézy a fyzikálního vyšetření.

 

 

Klinická diagnostika


Plantární fasciitida může být s dostatečnou jistotou diagnostikována na základě klinického vyšetření. Typická

a diagnosticky cenná je ranní bolestivost při prvních krocích, která se postupně snižuje. Může pomoci odlišit

plantární fasciitidu od jiných příčin bolestí v oblasti paty. Například v případě patní únavové zlomeniny nebo

nervového dráždění by se bolest s prodlužující se chůzí zvyšovala. Při vyšetření bude maximální citlivost

lokalizována na vnitřní oblasti paty a podél vnitřního okraje nožní klenby. Bolest dosahuje nejvyššího maxima

ráno, může však trvat celý den. Bolest se zvyšuje při aktivitách zatěžujících dolní končetiny.

 

 

Konzervativní léčba


Počáteční možnosti konzervativní léčby zahrnují především komplexní fyzioterapii, ortopedické vložky

a podpatěnky, pravidelné protahování lýtkových svalů a plantární fascie, vyhýbání se botám s plochou

podrážkou a chůzi na boso, lokální použití ledu na postiženou oblast.

 

Vytvořeno systémem web-rychle.cz